Pravda pravdoucí

Ať žije mateřská dovolená a bezmezné flákání
Zdravím všechny matky na mateřské dovolené. Je to leháro, co? Právě jsem se vrátila z týdenního pobytu na chalupě s dcerou, kde jsem se doslova válela a nedělala vůbec nic. Jen se maličko starala o dítě, ale to přece zvládne úplně každý. Muži především. Ale ti mají často mnohem zásadnější úkoly. Jsem doslova nabitá odpočinkem a ráda se s vámi podělím, jak na to.

Přijížděly tam za mnou různé návštěvy, nakonec i podruhé těhotná kamarádka se synem, kterému jsou rok a čtyři měsíce. A s tou jsme si tu “dovču” užívaly ještě víc. V noci jsme spaly jako zabité, jen jsme pro zábavu zhruba každou půlhodinu vstávaly a dávaly dítěti dudlík. Jen tak, protože bez toho prostě nemůžeme být a ani v noci není dobré se nudit.

Chrápaly jsme neskutečně dlouho, někdy dokonce až do půl sedmé ráno. A pak teprve začlo to pořádné flákání. Doporučují naši malou olympiádu: z domu jsme si udělaly překážkovou dráhu, protože zbožňujeme překračování předem rozmístěných zábran, uzavírání schodů, klouzání po hračkách a vyprošťování prstíčků přivřených do zásuvek či odhánění koček ochutnávajících dětskou konzervu HAMI nebo HIPP. Která jim chutnala víc? Ani jedna, protože nejraději mají sušené dětské mléko Nutrilon.

Nemůžeme si ani správnou dovolenou představit bez pytlů plných uhovněných plen, které dokážou provonět celý dům i zahradu velikosti 3 HA. A to duševní uspokojení při vyndavání brouků z pusy dětí, celodenním vyváření lahví, poblitých a poprskaných triček, lovení rozkošných drobků roztodivného jídla zašlapaného v kobercích a skoky do hory počůraných ručníků. Hned po raním flákání nastává intelektuální odpočinek u četby obrázkových knih. Haf, bů, koko, haf. Někdy lze procvičovat i na živých exponátech přímo ve volné přírodě. Sousedův pes a kráva jsou k dispozici po celý den a často si spolu s traktoristou (vrr, vrr, brm, brm) střihnou i noční šichtu.

Těch nekonečných deset minut ležení na slunci, kdy se obě naše přehodňoučké roztomilé děti přestaly na okamžik mlátit golfovými holemi a pohrabáči do hlavy a usnuly, jsme si skoro ani nemohly užít, jak jsme se nudily a raději jsme dělaly to, co máme nejraději – úklid a vaření. Škoda, že to nejde dělat celý den. (Kam se na to hrabe proležené dopoledne u moře s knihou). Dopřávaly jsme si i některé drahé kosmetické procedůry, protože to k odpočinku patří. Například skvěle osvěžující maska z brambory či jogurtu, dítětem přímo umístěná na vlasy a obličej. Mrkvový zábal rukou a nebo tvůrčí batikování šatů čímkoliv, co je zrovna v dosahu a patlá či barví.

Po několika procházkách, koupání a nesmírně zábavném uspávání (šššš, hůůůů, brm, brm, hají) nastává mistrovství světa v šeptání a pohybování předměty bez hluku. Profesionálky jako my, navíc na večer vždy ozdobené vysílačkami a chůvičkami napojenými na sebemenší hles našich dětiček, jsou schopny bez jediného cinknutí příboru vyprázdnit myčku nebo ohřát cokoliv v mikrovlnce - otravné pípnutí ohlašující konec ohřívání, řešíme ladným přískokem k vypínači těsně než odpočítávání dorazí k nule. Kolem deváté už jsme tak odpočinuté, že si musíme jít lehnout, protože první dítě se hlásí o dudlík a kdo by chtěl přijít o ten pravý noční život.

Ani milionář se nemá lépe, než my. Odpočinek, dovolená, odpočinek. A k tomu ty bonusy a sociální jistoty! Není nic lepšího, než mateřská dovolená. Na konci týdne dorážejí utahaní otcové a jen tiše nám závidí. Taková pohoda. Jak zbytečné byly ty roky strávené ve školách a v práci. Již do smrti nechci dělat nic jiného!