Láďa

Láďa, bezdomovec, brňák jak hrom, přijde na úřad práce a žádá tam o nějakou práci. Tam sedí dva chlápci a jeden na to: "Láďo, my bychom ti hrozně rádi nějakou práci dali, ale máš smůlu, nic nemáme." Láďa se nevzdává a říká: "Chlapi, ale já se znám s Havlem." Oni: "To ti tak žerem." Tak Láďa vezme telefon, vytočí Pražský Hrad, tam to vezme Havel, pokecaj, takový ty fráze, jako, jak se má Dáša, nebo, tak co kdy zase zajdeme na hrba. Ti dva jako že no a co, Havla u nás zná každej. Nereagujou. Láďa: "Chlapi, ale já se znám i s Billem Clintonem." Zase vytočí Bílý dům. Zase pokecaj (Jak se má Hillary,...). No a zas nic, ti dva nereagujou. "Láďo, práci nedostaneš." Tak Láďa: "Chlapi, ale já se znám i s papežem." Tak vezmou dodávku, dojedou do Vatikánu, tam papež zrovna slouží mši, plný kostel lidí. Láďa se pustí nahoru k oltáři, už zdálky volá: "Nazdar Karle !" Papež ho uvidí, roztáhne ruce, objímají se, pokecaj, jak to jde a jak se má Bůh, ...atd. Láďa se vrátí zpátky, tam stojí ti dva chlapi, úplně vodvařený, dolní čelisti spadlý až na hrudník, voči vykulený. Láďa na ně kouká: "To jste tak hotový z toho, že se znám s papežem?" "Ne to ne, ale před chvilkou tudy šli dva Japonci, a ten jeden se ptal: "Co je to za kreténa, co támhle stojí vedle Ládi?"